All the stupid brains are in the sun
          "Ohó," řekl jsem si, jakmile jsem se dozvěděl, že Kombajn napsal
jakýsi snad pochvalný článek o albu skupiny Lucie, "nastal čas sesmolit další litanii o
katastrofálním stavu české kultury."
          Já mu do toho vlastně nemám co kecat, to album jsem neslyšel:
Nikdy bych si ho totiž nekoupil, a to ani za předpokladu, že bych na to měl, což není můj
případ.
          Nedávno jsem četl rozhovory se dvěma českými hudebníky. Janem P.
Muchowem a Ivanem Králem. Jsou to lidé rozdílných generací i hudebních zaměření, mají nicméně
jedno společné - zkušenosti za zahraničí v hudební oblasti. Oba tvrdili, že český trh je nějak
přehnaně konzervativní, ba co se týče muziky "zatuchlý". Mám dojem, že dokonce oba použili tento
stejný výraz.
          Skupina Lucie je názornou ukázkou toho, že pánové měli nejspíš
pravdu. Nikdy jsem neslyšel jediné její album, podle toho, co se to na mě valí z rádia, televize,
musicstores a snad i z kanálů, však soudím, že drsňák Koller bude dál zhudebňovat své drsňácké
debilní texty drsňáckými kolovrátkovými klišé (tzv. "rock") a lidi si to budou furt kupovat,
snad z blbosti, snad ze setrvačnosti, snad proto, že si nemohou dovolit koupit desku někoho, koho
neznají z televize.
          Rock, pomineme-li Lucii, Wanastofki, Chinaski a podobné "hraniční
jevy", se stává čím dál tím víc menšinovým žánrem. To říkám jako taéměř ortodoxní rocker. Také
si myslím, že to rockové hudbě do značné míry prospěje, neboť kdy jindy je čas pro invenci a
experiment, než když nám styl spadl do undergroundu?
          Jisté je, že v podmínkách našeho "zatuchlého" trhu, v podmínkách
kulturního embarga převráceného na ruby, zabírá Lucie a jí podobní místo na slunci hudební
scény mnoha lepším a poctivějším. I když vzpomínám si, co zpívali v jedné staré písni mí
oblíbení Plastici: "All the stupid brains
Are in the sun..."