Ondřej Pěnička

      Noc


      Brněnská noci, buď dnes mou,
      nejdu spát, když všechno začíná.
      Neon, hvězd smaragdy jsou tmou,
      za jednou vidinou vidina.

      Pojedeme chvíli sami
      vlakem, co v dáli pohoukává.
      Víš, našimi vidinami;
      kde vyjde měsíc? Zleva, zprava?

      Je to snad vesmír tam ten směr.
      Dlaň natažená z okna bělá.
      Jedna, dvě, hvězdy, Jupiter.
      Tři. A obloha zrůžověla...