Tester - Ilúzia


          Dnešní Tester je zvláštní. Jednak testuji časopis, který vychází v menším nákladu, jednak je zaměřen na kulturu a hlavně literaturu, jednak je slovenský a jednak s ním začínáme spolupracovat. Jistě, již slyším hlasy, 'spolupráce, tak to má jasných 7/7, běž s tím někam', ale tak to nebude. Přiznávám, že nebude lehké dodržet objektivitu, ale já s Ilúzií zatím zas tak moc společného nemám, takže toho musím využít...

          Co říci o Ilúzii úvodem? Asi to, že ji budete těžko shánět. Pokud ale máte zájem, obvykle stačí přijít na některé ze setkání klubu LiQUID a MM vám pak ochotně číslo prodá /pokud ještě nějaké bude mít/ (koupíte ji také v Artu (Promítačka) a u Ženíška - MM). Ilúzia je časopis černobílý, vrátanie obálky má celkom 24 strán /pardon, slovenština je moje slabost/. V celém časopise není vytištěná ani jedna reklama /pravda, v brněnské distribuci je tam přiložen nějaký leták, ale i ten je tvořen reklamou na nové knihkupectví, takže zase kultura/, ale pozor, cena je neuvěřitelných 10 Kč /zmínil jsem se o tom, že časopis má formát A4 ???/ !!! Ať se jak se dívám, Ilúzia mi připadá jako skutečný poloprofesionální časopis, který má blíž k profesionálnímu /mimochodem, obálka je z polotvrdého papíru/. Co zde naleznete? Povídání o osobnosti /v lednovém čísle to byl výtvarník Albín Brunovský/, dvojstránku básní /osobně bych uvítal alespoň strany 4, ale ne každý den je posvícení/, je tu i rubrika téma, která tentokrát popisuje spolek Osamělí běžci /ne, žádná Akta X, to jsou Osamělí Střelci/. Já jako odpůrce jakéhokoliv cestování /nejlépe je tam kde to znáte, domluvíte se s ostatními a kde platí vaše peníze/ jsem sice rubrikou cestopis nadšený ze začátku nebyl, ale naštěstí je cestopis psaný úsměvnou formou, takže vytrhávání stránek se nekonalo. Interview z Viliamem Klimáčkem zabírá 4 strany, ale z textu jsem pochopil, že to je na Slovensku asi známý člověk /alespoň trochu/. Následovala recenze na knihu Univerzita a povídka s trochu zvláštním formátováním /musíte otočit časopis o 90 stupňů/. Na úplném konci je pak seznam distributorů Ilúzie.
          Zcela upřímně - ani nevím proč mě Ilúzia upoutala. Kdybych od někoho slyšel, jak mi vypráví o časopise, ve kterém se píše o lidech které neznám, o knize, kterou pravděpodobně nebudu nikdy číst, asi bych mu řekl, ať jde někam. Jenže Iluzie má v sobě cosi zvláštního, navíc za cenu, která je minimálně extrémně zajímavá. Dnešní verdikt proto bude dvojí:

I. Nezajímáte se moc o kulturu, nesnášíte slovenskou řeč... 	    4/7	

II. Rádi se dozvíte něco i o dění na Slovensku, slovenština vám nijak 
nevadí...							    6/7

                                                  -KOMBAJN-