DVACETI- A TŘICETI- LETÍ MATURANTI

Na rozháranou politickou scénu si člověk časem zvykne. Politikové se mlátí hlava nehlava, navzájem se urážejí neexistujícími důkazy a celé to všechno vyvolává v lidech nechuť nejen chodit k volbám, ale nechuť k celé politice. To já ale nespravím, takže podobné úvahy celkem rád přenechám Columbovi. Co mně ale opravdu namíchlo, bylo nechutné pobíhání několika skupin mladých lidí v Ostravě, kteří se vydávali za maturanty. Takové chování mi připomíná chování některých "bohužel spoluobčanů", kteří před rokem během záplav vykrádali opuštěné prodejny a domy. Toto rabování bylo označeno za lidský hyenismus. Nebo ty nenechavce, kteří kradou květinovou výzdobu z hrobů. Celkem nedávno si mi stěžovala na hřbitově starší paní na to, že dala svému manželovi na hrob kytičku z umělých květin. Někdo však ty hezké kousky vytahal a na hrobě zanechal jen koště. Učinil jsem takový malý pokus, na hrob v Oslavanech jsme s rodinou dali dědovi kytičku ze čtyř umělých karafiátů. Uvidíme, za jak dlouho zmizí.
Počínání těchto tří skupin lidí je zcela srovnatelné. Takzvané poslední zvonění, které je obrovským a posledním úletem před "svaťákem" a maturitami, je stará tradice. V dnešní době nejsou lidé zrovna rozdávační a většinou nevýděleční studenti z něčeho svůj maturitní večírek a občerstvení u maturit hradit musí. Nepodstatnou položkou na straně příjmů je pak ono poslední zvonění, kdy od lidí dostávají pár korun. Někteří lidé obvykle malými částkami přispějí a stávají se tak studentskými sponzory. Jenže i zde po vypuknutí takové aféry začínají být lidé obezřetnější a peníze pak z ruky nepustí.

Na to ovšem bohužel doplácejí nejvíc právě ti praví studenti, kteří chodí jeden jediný den po městě a získávají peníze. Já sám jsem letos maturoval a musím říct, že je mi zle z takových lidí, kteří se obohacují i na úkor studentů. Zřejmě již zanedlouho budou tito lidé přepadat malé děti na pískovišti, brát jim jejich lízátka, lopatečky a bábovičky a pak je prodávat za pár korun někde na burze. Nebo třeba začnou přepadat vozíčkáře a ukradnou jim jejich jediný dopravní prostředek - vozík. Ano, cítím se trochu ukřivděný a jsem skutečně do krajnosti rozhořčen nad těmi, kteří si takto počínají. A není to tím, že jsem letošní maturant. V době, kdy čtete tento článek mám již dávno po posledním zvonění, takže nepíši tento článek kvůli sobě, ale kvůli těm, které teprve poslední ročník střední školy čeká. Třeba právě oni už za rok budou chodit po Brně nebo jiném městě a provozovat své privilegium - jeden den zcela oficiálně vynechat školu a bavit sebe i ostatní. Poznají, že nejlepší léta jejich školního života právě skončila a pak vyrází do sluncem prohřátých ulic, aby udělali poslední velké rozpustilé gesto - poslední zvonění. To největší gesto však udělají až o týden později, a to bez líčidel, masek a převleků zcela veřejně u maturitní komise.

FOTO - AUTOR PŘI POSLEDNÍM ZVONĚNÍ

                                                  -KOMBAJN-