Ó jak jasně svítí.
Spíš září než svítí.
Ne.
Ona žhne a do očí přímo bodá.
Auu.
Raději ji rozbiju.
Tak a už jsou z ní jen střepy.
Střepy, střepy a zase střepy.
Hmm, asi si podřežu žíly.
P.S. Básně jsou jen pro OTRLÉ !!
To takhle jednou, když brácha si hrál,
jen tak zkusmo do mixéru ruku dal.
A když potom servírovala se kašička,
zjistil jsem, že je to ruka mého bratříčka.
Och, ty hloupý, nevycválaný spratku,
že tys tam přidal málo zvratků ???
Bez nich to vůbec k jídlu není,
ale počkej, to se rychle změní.
Já pak do drtičky bratra dal
a on v okamžení se jídlem stal.
Jídlo, které bylo fajn a bezva,
ještěže maminka ten recept nezná.
- Proč tím na mně míříte?
- Protože Vás chci zabít.
- To mně napadlo.
- Tak proč se ptáte?
Pro celou svou rodinu,
kopu hrob už hodinu.
Snad už je dost velký,
jen aby nebyl příliš mělký...
Dvacet od Egona Bondyho po 25 letech
Vše zůstává pořád na stejno,
prašivej život stojí za psí lejno.
A i když je ti teprv dvacet,
chce se ti ze všeho zvracet.
Když je ti něco přes čtyřicet,
tak cítíš se sotva na třicet.
A taky chce se ti z toho blít,
na život nadávat a klít.
V šedesáti už nemáš pevný skus,
dobře víš, že život je pěknej hnus.
Už nemáš práci, učení a hračky,
než najdeš hajzl, v kalhotech sračky.
V osmdesáti ani nevíš, že ještě žiješ,
za úplňku v ústavech na měsíc vyješ.
Nejraděj bys do hlavy si kulku vpálil
a rovnou se do rakve rychle svalil.
-KOMBAJN-