Máme se bát roku 2000?


          Nemyslím teď předpovědi nejrůznějších věštců, kteří už od nepaměti plánují nejrůznější konce světa - rok 2000 se jim líbí stejně jako rok 1999, nejspíš pro pěkné pořadové číslo.
          Ne, mně v podstatě nejde ani o nehoráznou nepředvídavost všech, co měli s počítači co do činění a neuvědomili si, že taky může nastat konec století (neřkuli tisíciletí). To je sice původní důvod k panice, ale není to klíčový problém. Za vším stojí lidská psychika. Bude stačit, když bude spolehlivě zabezpečena naprostá většina počítačů, jak nás ujišťuje mnoho odborníků? Nebude! Stačí, když se sesype ono pomyslné jedno procento a bude krize jako hrom. V dnešní době (u nás to není tak žhavé, ne tak v USA a záp. Evropě) funguje výroba způsobem nazývaným "just in time", který je založen na počítačích a zaručuje, že díly nebo suroviny přijdou na místo určení právě včas a výroba se nikde nezadrhne. Toho využili například francouzští řidiči kamiónů, když zablokovali silnice. Muselo se s nimi jednat, protože všem obrovským koncernům naskakovaly (v tvrdé měně) milionové ztráty každou další hodinu stávky. Některé podniky (např. automobliky Renoult a Mercedes) se dnes jistí zásobou dílů na asi den, než se zajistí přísun jinou trasou. Situaci může totiž zkomplikovat i přírodní pohroma, razie celníků nebo jiné, nepředvídané okolnosti. Ale co kdyby selhaly počítače? Nikoliv v samotné automobilce (ta na to asi dbá), ale třeba na hranicích, u subdodavatele, nebo u obou najednou. A další problém vzniká neustále se zvvyšující provázaností podniků a jejích sítí. Pak může jeden zapomenutý počítač vyvolat "domino efekt". To jsou problémy skličující "vyspělý svět", ale jak na tom je třeba Rusko, kde nejsou peníze na výplaty několik let pozpátku, natožpak na renovaci (ve své době - 80. léta) špičkových počítačů, ze kterých mnoho stále slouží třeba v armádě? Kdo zaručí, že se tyto "vykopávky" nezblázní? Nejde samozřejmě o ovládání jaderných zbraní, ale i tak mohou napáchat škod dost.
          O všem výše uvedeném se všeobecně ví, mezi lidmi s počítači pracujícími dvojnásob a na toto téma byla napsána řada studií, polemik a plánů, jež zachrání situaci. Málokdo ovšem vzal v úvahu lidský faktor. Celá krize se sice týká počítačů, ale nejdůležitější bude, jak zareagují lidé. Před nějakým časem jsem četl v MF Dnes článek o mínění počítačových expertů v USA. Asi 30% přiznává, že si před příchodem onoho magického data chce vybrat peníze z bank. Znáte to, sichr je sichr. Popusťte uzdu fantazii a představte si, že jste člověk, který se v "těch mašinách" (rozuměj počítače) vůbec nevyzná. Přečtete si, že spousta těch chytrej hochů, kteří v tom umí chodit, si chce vyzvednout prachy z banky. Asi k tomu maj dobrej důvod, ne? A tak si je vyberete taky. Stačí, když si v roce 1999 vybere peníze z bank 10% (i 5%) Američanů - takový kolosální krach si ani nedokážete představit. Ironií osudu je, že první krachující banky můžou být připraveny na rok 2000 sebelíp, pokud to běžný člověk nechápe, nemá cenu mu to vysvětlovat. Po pádu několika bank se celá záležitost bude vyvíjet ve spirále. Lidé, kteří ještě před nedávnem své bance věřili, se přidají do front a tak se položí další banky a tak dál. Poklesnou akcie, burza dostane přímo na solar, peníze těm, kteří si je velmi chytře vybrali na začátku, nebudou k ničemu, protože ztratí svou cenu a zavládne trochu chaos.
          Možná je to katastrofická předpověď a vůbec se nesplní, rok 2000 bude poznamenán dalším soustavným růstem a já budu teď vámi označen za nenapravitelného pesimistu. Ale podobné obavy zřejmě již někteří mají, protože onen článek pokračoval líčením jakéhosi jiného počítačového profíka, který tvrdil, že být v roce 2000 v new Yorku je hazardérství a on se svou rodinou, přáteli a jejich rodinami pracuje na vybudování na okolním světě nezávislé vesničky (el. generátory, artézské studně, opevnění), kam se uchýlí, aby celou tu hrůzu ve zdraví přečkali. Nejspíš je to paranoik, ale je vždycky lepší připravit se na horší variantu.
          Námitka, že nám se to stát nemůže, je zcela oprávněná a logická - jak dlouho nám to šlo bez počítačů - šlo by to chvíli zas. Však spravit těch pár "ohnisek" zas tak dlouho trvat nebude. Jistě pravda, ale nesmíme zapomenout, že nežijeme ve vzduchoprázdnu. U nás se nemusí stát vůbec nic a přitom se celá ekonomika může shroutit. Vzpomínáte na krizi v jihovýchodní Asii, která pěkně zakolísala s naší měnou? A to s námi v podstatě opravdu nemělo společného nic až na stejnou planetu. Ale kdyby padly na hubu USA, celý zbytek světa to obrátí vzhůru nohama a protřepe.
          Narozdíl od některých svých přátel (JaD) nejsem žádný katastrofista. Ale když uvážím, že oproti všem "klasickým" katastrofám (oteplování, konflikt Sever x Jih, vyčerpání surovin, nedostatek pitné vody, "malátnost" konzumní společnosti atp.), jejichž naplnění vidí někteří v horizontu několika desítek let (20 - 100, jak které), roku 2000 neutečeme, navýš se s ním nedá nic dělat...

          Zbývá nám necelých pět set dní. Držte se...

MM