Co ukazují Volby 1998?
        Předčasně k volbám do sněmovny museli Češi v červnu 1998 z několika důvodů. Za prvé proto, že se rozpadla bývalá vládní koalice důsledkem zásadních nesrovnalostí ve financování dvou ze tří vládních stran a špatné podmínky v komunikaci mezi vládními stranami. Za druhé proto, že v poslanecké sněmovně došlo k přeskupení sil v klubech dvou vládních stran natolik, že rozložení sil již dávno neodpovídalo výsledkům voleb v roce 1996. A třetím, nejdůležitějším ze série příčin nových voleb, bylo vyvrcholení negativních ekonomických trendů, které se začaly projevovat již v březnu 1997. Někteří je označují jen jako „problémy transformace“, druzí chybami bývalé vládní politiky a jiní zase začínající ekonomickou krizí. Nechci zde polemizovat s tím, který z názorů je pravdivý, nebo má k pravdě ze všech nejblíže. Jde mi ovšem o to, pokusit se alespoň částečně analyzovat výsledky červnových voleb.
        Vyhrála pravice nebo levice? Touto otázkou se zabývali různí političtí komentátoři a politologové již po volbách v roce 1996. Tenkrát bylo klíčem k řešení to, jestli je pravicová či levicová republikánská strana. Dnes je ovšem situace jiná. Pravice (ODS, US) získala 82 mandátů, levice (ČSSD, KSČM) 98 mandátů. Nyní nevíme, jestli máme KDU-ČSL počítat k pravici nebo ke středu. Programově jsou lidovci typicky středová strana (vyváženost trhu a solidarity), ale tvrdí o sobě, že strana reprezentuje pravý střed a že se cítí být názorově blíže US a ODS než ČSSD. Ovšem koalici s ČSSD nikterak nevylučuje. Podívejme se do sousedního Německa. Je tam silná pravicová CDU a silná levicová SPD. Mezi nimi leží středoví liberálové (FDP), kteří v minulosti vystřídali oba partnery (po prvé v roce 1969 SPD za CDU a po druhé v roce 1982 CDU za SPD). Teď před německými volbami FDP tvrdí, že upřednostňuje koalici s CDU. Přesto stále zůstává středovou stranou. Nelze vyloučit, že v budoucnu případné jiné vedení v KDU-ČSL dá přednost koalici s druhou silnou stranou (ČSSD) stejně jako se tomu stalo v Německu v letech 1969 a 1982. Podle mého názoru tedy volby 1998 dopadly politickou remízou. To ovšem do budoucna vůbec nemusí znamenat politický "pat".
        Překvapením voleb je, že se do parlamentu nedostali v rozporu s očekáváním DŽJ a dosavadní parlamentní republikáni, u kterých se očekávalo, že jejich volební preference budou spíše podhodnoceny. Opak byl pravdou. Podle mého názoru voliči SPR-RSČ poznali, že jejich strana nesplňuje podmínky demokratické opozice, která usiluje o to, vytvořit takový program, aby s ním mohla po příštích nejlépe vyhraných volbách usednout do vládních křesel. Takoví voliči dali přednost opoziční ČSSD. Našli se ovšem i ti, kteří se obávali vítězství levice, a proto svůj hlas raději věnovali ODS nebo US. Rozhodně to bude mít pozitivní vliv pro českou demokracii do budoucna (pokud této příležitosti demokratické strany využijí). Pět parlamentních stran, stejně jako v Německu, a malý počet extrémistů vytváří totiž lepší podmínky pro sestavení stabilní vlády.
        Neúspěch strany důchodců lze zdůvodnit dvěma důvody. Za prvé negativní kampaní proti DŽJ před volbami (jsou to populisté, převlečení komunisté, v čele strany bývalý podplukovník komunistické armády, apod.). Nebo také mohly hrát roli průzkumy veřejného mínění, které této straně svou přirozenou nepřesností mohly dávat mnohem větší naděje. Propad důchodců a republikánů musím tedy považovat za nesporně dobrý a pozitivní fakt.
        Jestli Volby 1998 dopadly jako celek dobře, to musí posoudit s časovým odstupem až historici. Já ovšem soudím, že volby dobře pro ČR dopadly a doufám, že budou pro tuto zemi do budoucna jakýmsi mezníkem, kdy skončí období politické konfrontace a začne období politického dialogu.