Hledání práce I. (Úřady práce, školy a pokrok!?)

Zašli jste si už někdy na úřad práce? Ne? Tak já vám, milé děti, povím, jak to tam chodí a jak by šlo co zlepšit. Určitě je dobré vědět, že na úřady práce chodí zásadně dva druhy lidí.
A) Jednak ti, co hledají práci.
B) A pak ti, co chtějí být alespoň pár týdnů doma.

Skupinu A moc nepotěším. Na úřadu práce jim nabídky zrovna nepokvetou, takže je daleko lepší obrátit se na profesionály, jako je například firma Dav, která má inzerát v každém vydání INZERT EXPRESU.
Skupina B pak pobírá první 3 měsíce 50 % životního minima a další 3 měsíce 40 %. Tedy taky nic, s čím by si mohl člověk vyskakovat.
Co mě ale zaujalo v době rozmachu Internetu a PC, je fakt, že seznamy volných míst dostane uchazeč k prohlédnutí ve formě několika svazků papírových seznamů, které jsou tisknuty na počítači. /V ROSICÍCH se pak zřejmě ucpala jedna tryska nebo zlomila jehlička u tiskárny, protože seznamy jsou někdy k nepřečtení./ A to prosím má tato pobočka 3 PC a modem. Nebylo by daleko efektivnější volná místa nabízet na volně puštěném PC? Databáze zvládne i 386 s monochromatickým monitorem, 40 MB hardiskem a 4 /možná méně/ MB paměti. Takový počítač pak lze získat i pod 3 000 Kč. Trochu komicky to působí zvlášť proto, že o patro níž je prodejna počítačů. Nebo co třeba alespoň nabídnout příchozímu stáhnutí volných míst na jeho disketu? Není problém si pak v klidu u svého PC vybrat nějakou nabídku. Nejenže by bylo hledání příjemnější, ale i rychlejší, protože při vhodném databázovém systému by se dal udělat filtr nabídek práce. Počítač by tak nabídl práci např. jen pro SŠ, muže, ekonomického směru.
Je mi líto, že je stále nutné připomínat úředníkům, že počítače jsou pokrok. A to se děje pořád. Již před několika roky nabídla jedna učitelka školskému úřadu komunikaci mezi oběma subjekty pomocí elektronické pošty. Ale to snad mělo být naopak, ne? Školský úřad to měl nabídnout učitelce. Ani dnes však není situace jiná.
Trochu mně mrzí i ISŠ Olomoucká 61 a pokrok. Jedna z mála škol, kde je moderní centrum robotiky, jedna z mála škol v Brně, která má vedle ekonomických a elektronických směrů i strojaře a jedna z mála škol, kde bude obor přímo zaměřený na informační technologie. Vystudoval jsem zde a mám ji rád. Nemá sice tělocvičnu, ale má ji pronajatou. Má pěknou jídelnu a celkem nové výkonné počítače. Vyjímkou jsou sice jako skoro vždy elektrodílny, kde se za mého odchodu pracovalo se systémem na kreslení plošných spojů a s WIN 95 na 486 DX/2 s 8, výjimečně 12 MB RAM. Od nového školního roku, který se mě už netýká, se situace trochu zlepšila a nyní má každé PC minimálně 12 MB a některé i 16 MB RAM. Taková konfigurace je jakž takž vhodná pro hraní Duke Nukema ve VGA po síti /CPU 486/, ale ne k tisku nebo k práci. To nejhorší však je, že do konce června 1998 tato škola nebyla schopná si zařídit INTERNET. Ano, škola moderních koncepcí, která se při vyslovení slova Internet začne ptát, co to je. Téměř 2 roky jsme stále otravovali učitele i mistry s dotazem, kdy bude Internet. Je to směšné...
Zemědělská střední škola v Ivančicích však Internet má. Ano, naši budoucí traktoristé, chovatelé dobytka a bagristé budou vědět, co je to Internet, budou se moci připojit a budou znát jeho funkce i z praxe. A to ihned, jakmile se zde zavedl první přípojný internetový uzel za místní telefonní poplatky. Musím ZSŠ v Ivančicích opravdu pochválit. Takto má opravdu vypadat pokrok.
Snad se i ISŠ Olomoucká 61 v Brně, která má Internet vlastně již v osnovách, poučí a pár tisíc na Internet věnuje. Jinak totiž Evropu asi nedoženeme, ale budeme se vždy dívat z dálky na její záda. Jeden vtipný bonmot praví, že mi si nemůžeme dovolit předběhnout Evropu, protože by každý viděl naše holé zadky. Pár tisíc na Internet, jeden počítač a program, který škola jistě dostane se slevou, snad nejsou tak moc. Jedno staré a pravdivé čínské přísloví říká: Chceš-li někoho zasytit na jeden den, ulov mu rybu. Chceš-li jej zasytit na celý život, nauč ho chytat ryby. A naše školy by si měly uvědomit, že oni jsou tu od toho, aby naučili své žáky chytat ryby. /Řečeno obrazně ovšem - už vidím, jak jsou žáci ISŠ nuceni kupovat si pruty, protože to někdo napsal na Internetu./
Hlavní však je, že práci jsem našel...

                                                  -KOMBAJN-

Hledání práce II. (Hmm, práce!?)

Ahoj, tak jsem tu opět se svým téměř sociálním článkem. Nedávno jsem si pochvaloval fakt, že jsem našel práci. Vydržel jsem v ní asi měsíc. Aby bylo jasno, vystudoval jsem obor MECHANIK ELEKTRONIK PRO ORGANIZAČNÍ A VÝPOČETNÍ TECHNIKU. Z názvu myslím vyplývá celkem dost jasně, že jde o počítače, hardware a software, kopírky a faxy. Faktem je, že na kopírky ani faxy moc nejsem, ale myslel jsem si, že to u práce SERVISNÍ TECHNIK PRO PC nebude vadit.
Za těch 22 pracovních dnů jsem ovšem vrtal do zdí, stloukal dřevěné stěny /vznikla tak moje pracovní místnost/, dělal jsem tapetáře, stěhováka, opraváře ledniček, krátký čas sekretářku /ta předchozí to taky vzdala/ a taky jsem vrtal a piloval do plechových krabic. Po celou dobu jsem pak měl 2 šéfy. Jeden nebyl nejlepší a ten druhý měl povahu hovada. U šéfa prvního, nazvěme si ho pracovně A, jsem se marně asi týden dožadoval zálohy. Ona cesta do Brna a zpět mě totiž stojí 50 Kč denně. Třikrát jsem panu Val... panu A říkal o zálohu. NIC. Pak se v dobrém úmyslu zmínila sekretářka /to tam ještě byla/ o záloze pro sebe a pro mě panu B. Pan Gol... pan B mě nejdříve náležitě poučil o tom, že pokud chci zálohu, musím si o ní říct a pak mi dal 2000 Kč. Už tenkrát jsem cítil cosi zhnilého ve firmě DAPRO.

Jak čas plynul, zjistil jsem, že ačkoliv pan B pořád mluví o tom, jak je moc pracovně vytížen, je pokaždé doma na obědě a většinou jsem ho tam zastihl na telefonu i v dobu jinou. Podle sekretářky /se kterou jsme se mimochodem strašně moc skamarádili - nemá náhodou někdo plakát ke GRAND PRIX v Brně? Jde o reklamní věc fy Marlboro a strašně rád bych ho pro ni sehnal.../ pak pan B jen těžko vychází s platem, když nemá alespoň 45 000 Kč. Zajímavé, mě nabízel 4 000 hrubého. Pan B pak byl člověk, který musí neustále někomu nadávat a někoho shazovat. Sekretářku například po jejím odchodu začal pomlouvat, říkal, že nic nedělala /mj. tapetovala se mnou/ atd. Říkal jsem si 'Vydrž, třeba až se ta firma časem rozjede, bude to lepší'. Pak jsem dostal za úkol vyrábět otvory do plechových krabic. Šéf B chtěl, abych zůstával přesčas, já jsem zůstával, ale jen hodinu, dvě, protože jsem si dělal řidičské oprávnění skupiny 'B'. Testy mi moc nešly, ale stejně když jsem přijel domů, stihnul jsem se tak akorát v 19.15 naobědvat, jít se psem, trochu mrknout na testy, jen malinko na TV a šupky hupky do postýlky, milé děti...
A pak, pak se to stalo. Ráno přišel šéf B, tvářil se zachmuřeně a řekl mi, že už nemusím nic vrtat. 'Do hajzlu', pomyslel jsem si, 'našli si pro mě ještě nějakou blbější, nudnější, hlučnější a otupující práci ???'. Tento nápad jsem zamítl. Nic takového neexistuje /no, možná bych mohl pod Brnem kopat krumpáčem nějaké chodby/. Umyl jsem si ruce a šel s B do kanceláře. Tam jsem se posadil, poslechl si opět to, že chtěl, aby ty otvory byly vyrobeny precizně /už poněkolikáté, kdybych chtěl umět precizně dělat s plechem, tak jdu na zámečníka nebo klempíře/ a pak jsem si oddechl. 'On mně chce vyhodit !!!', jásal celý mozek. 'Výborně', napadlo mě a při přednášce pana B, jak by si to on představoval, jsem jej probodával pohledy a přihlouple se usmíval. 'Takže se rozhodněte, jestli tu chcete zůstat nebo chcete odejít', řekl B a ve mně hrklo. Naštěstí jsem se rychle vzpamatoval a odpověděl: 'Fajn.' Měl jsem takovou radost, že se mi skoro chtělo někam si zajít a opít se. Sbalil jsem se, zapomněl jsem v lednici kávu, odešel jsem a zapálil si cigaretu. V práci se kouřit nesmělo a vlastně jsem měl být nekuřák /to jsem se dozvěděl asi 14 dní po přijetí/. Stejně tak sekretářka, paní T, se dozvěděla, že musí vše dělat v EXCELu. Přičemž při pohovoru říkala, že umí jen WORD. Nicméně mi tato mizerná práce přinesla mnoho zkušeností. Odteďka například pokud šéf řekne 'To jste asi špatně pochopil', ihned mu dám vyplněnou výpověď. To totiž byla nejčastější věta pana B. Nikdy to nebyl on, kdo něco spletl.
Možná jsem zatím trochu zmlsalý, ale já bych chtěl v práci něco dokázat, pracovat v týmu, mít slušnou mzdu a občas být od šéfa pochválen. Nyní jsem opět nezaměstnaný. Dost mě vyděsilo, když jsem viděl v novinách počet žadatelů na úřadu práce. Skoro bych teď bral i práci osobního asistenta nebo prodavače /nejlépe PC, že/. Kruci, tak mám pocit, že ČSSD už by se měla probudit a začít něco dělat /nejlépe mi najít práci :-)/. Takhle si totiž v dalších volbách můj hlas rozhodně nezíská... (Ha, ha, vídíte toho typického, na státu závislého voliče soc.dem? JaD)

P.S. 10.9.1998 jsem získal řidičské oprávnění. Sice až na druhý pokus, ale to je jedno, ne ??


Účinkovali:

                                                  -KOMBAJN-