Pan Zola kdysi volal: "Já žaluji!" Měl recht. Je fakt, že ani s bonzováním se to nemá přehánět, ale já prostě musím žalovat na firmu International Masters Publishers s.r.o. A to i když nevím nic o dalších aktivitách této pochybné firmy a měl jsem tu čest pouze s Mistrem kuchařem.

Všichni jistě znáte podobné situace. Dojde vám obálka s obrovským nápisem "Vyhrál jste milión", "Vyhrál jste dva milióny", "Jedinečná šance", "Odpovězte nejlépe včera" nebo něco v tom stylu. Že to je podraz, chápe dnes už snad každý. Ale napoprvé? Odhalili jste, že bez těch tří hrnců vaše devadesáti procentní šance na milión zkape? A že z toho budete mít nakonec noční můru?

Jestli ano, tak to jste vážně na výši. Stejně jako já! Ale nebylo mi to nic platný. A pokud ne - tak to jste se nechali nachytat, cha chá!

Když jsem viděl krásné obrázky Mistra kuchaře poprvé, byl jsem ve vážném pokušení objednat si je (za úžasnou cenu 129 Kč!). Sešlo z toho jen pro mou chronickou zapomětlivost - ztratil jsem někde objednací kupón. Nemusel jsem litovat. Zhruba jednou za půl roku dostáváme pravidelně další úžasnou nabídku. Nyni citace:

Myslíte si, že je to příliš krásné, než aby to byla pravda? Skutečně je tomu tak! Váš velký testovací balíček obdržíte za pouhých 129,- Kč a k tomu zcela zdarma milé překvapení! Byli bychom totiž rádi, abyste se osobně seznámili s jedinečnou sbírkou Mistr kuchař. Nejlépe se přesvědčíte o fantastických přednostech této publikace, jestliže ji vyzkoušíte přímo ve Vaší kuchyni a sami si ověříte, kolik radosti Vám přinese. Dovedete si představit, že se již nikdy nebudete ptát "Co budu zítra vařit?" Čestné slovo, že jsem nic nepřidal ani neubral (ale v tomto ohledu je ještě lepší Microsoft s průvodními bláboly k Win95).

Sice nehrozí, že bych se já kdy ptal: "Co budu zítra vařit?", ale moje milená sestra tak dlouho naléhala, až jsme se rozhodli vyzkoušet jeden z fantastických (divím se, že tam nikde nebylo slovo epochální, nebo alespoň fenomenální) receptů - roštěnou na paprice. Počasí sice vypadá tu na podzim, tu na jaro, ale na pěstování paprik to ještě není a tak investice do surovin byla vcelku značná. Chci ještě podotknout, že moje mateř je kuchařkou dosti schopnou (ne jako jiné, že Steve), ale nebylo to nic platné. První vjem při příchodu byl čichový. To docela šlo. Pak jsem uviděl rozvařené brambory, vyschlé maso, a rozhňácanou zeleninu. Vím ale, že někdy nechutně vyhlížející břečka chutná znamenitě. No a pak vjem chuťový. Ajajaj! Maso tvrdé, brambory neslané (za tohle ale Mistr kuchař nemůže), zeleninu jsem radši neochutnal. Mamce to sice nikdo na hlavu nehodil, ale bylo to jen o chlup. Babička si nabrala připálených brambor zespodu, nechtěla se jich vzdát a prohlásila, že "všechno je to dobré". Ale kdyby dostala brambory shnilé, dopadlo by to stejně. Řídí se zásadou, že je dobře, pokud máme vůbec něco k jídlu (dívá se moc často na Televizní noviny - to je ten vliv medií).

Zbytek oběda jsme chtěli dát havranům. Ti přiletěli, ochutanali a zděšeně se rozlétli na všechny strany. Mám teď výčitky svědomí - co když to nějaká havěť sežere a pojde? Nejsem stíhatelný za týrání zvířat? Mistru kuchařovi bych to na triko asi nehodil.

MM